česky english Vítejte, dnes je pátek 29. březen 2024

Výběr technologie při selektivním lakování DPS

DPS 2/2012 | Články
Autor: Ing. Jiří Popelínský, THONAUER

Výslednou podobu nanesení laku při selektivním lakování určuje převážně správná volba lakovacího ventilu (trysky, aplikátoru), který je posledním článkem celého řetězce procesu.

Řetězec se skládá z materiálového zásobníku (může být různé velikosti podle plánované produkce), dále z dopravního systému (tlakový vzduch nebo dusík, zubové nebo membránové čerpadlo) a ventilu. V současné době se z hlediska ventilů používají dvě strategie, ventily s atomizujícím vzduchem (nesprávně nazývané sprejové) a ventily bezvzduchové.

Ventily s atomizujícím vzduchem používají vzduch o velmi nízkém tlaku pro rozdrobení toku materiálu do úzce směrovaných kapek.

  • Ventily mohou nanášet laky o vysoké viskozitě až do 1 000 000 cps.
  • Lze dosáhnout velice tenké vrstvy naneseného laku.
  • Stopa je rovnoměrná po celé ploše.
  • Stopa je kruhová, ventil není nutné při změně směru pohybu natáčet.
  • Ventil je vhodný při nutnosti zalakování součástek se složitým 3D profilem, kdy je dosaženo lepšího vniknutí laku do všech prostor.

Výběr technologie při selektivním lakování DPS1.jpg

Obr. 1 Ventil s atomizujícím vzduchem

Ventily bezvzduchové používají trysku pro vytvoření ploché clony tekoucího materiálu.

  • Ventily jsou určeny převážně pro nanášení ředěných laků s viskozitou cca do 100 cps.
  • Vhodné ventily pro rychlé nanášení laku s větší vrstvou.
  • Stopa s ostrými okraji.
  • Stopa má na okrajích v počátku větší množství laku, které postupně stéká doprostřed.
  • Při změně směru pohybu je nutné ventil natáčet.

Výběr technologie při selektivním lakování DPS2.jpg

Obr. 2 Bezvzduchový ventil

Nelze obecně říci, která technologie nanášení je lepší. Obě technologie mají svoje použití a vzájemně se doplňují.

Na lakovacích automatech firmy PVA, které mají robustní ventilovou hlavu, je vhodné umístit oba dva ventily a doplnit je ventilem jehlovým, který je používán pro velmi precizní nanesení na kritická místa v těsné blízkosti součástek.