česky english Vítejte, dnes je čtvrtek 18. duben 2024

Jak se dobrý úmysl změnil v opak

DPS 6/2011 | Články
Autor: Ing. Milan Klauz

Někdy se stane, že se rozhodnutí, které bylo původně motivováno těmi nejlepšími úmysly, může ukázat jako značně kontraproduktivní. Když potom takové rozhodnutí ovlivňuje životy tisíců lidí, může se jednat o velmi vážný problém.

Takovým případem je např. rozhodnutí amerických úřadů z roku 2010 o povinnosti firem v USA hlásit původ vzácných kovů, které zpracovávají. Jedná se zejména o tantal, cín, wolfram a zlato. Nařízení „Dodd-Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act of 2010“ se sice vztahuje „jen“ na firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, ty však samozřejmě představují nejvýznamnější část trhu. Ze seznamu kovů, které jsou uvedeny v tomto nařízení, je zřejmé, že jsou jejich největšími odběrateli právě firmy z oboru elektroniky a elektrotechniky.

Jak se dobrý úmysl změnil v opak.jpg

Cílem tohoto opatření bylo zamezit přísunu peněz z prodeje těchto kovů různým válčícím stranám v rovníkové Africe. Při jeho vytváření měli politici na mysli zejména Demokratickou republiku Kongo (DRC), která je jedním z dodavatelů těchto surovin, ale současně je i dlouhodobě zmítána násilím. Bojkot místních nelegálních dolů měl pomoci každodenní násilí zastavit.

Úmysl to byl tedy jistě dobrý – když se nebudou z konfliktních zdrojů nakupovat žádné suroviny, násilníkům se zastaví přísun financí a situace v takto postižených zemích by se mohla zlepšit. Nyní, s odstupem dvou let, se ale ukazuje, že se toto opatření stává poněkud kontraproduktivní.

Celá agenda sledování a hlášení zdrojů vzácných kovů je pro americké firmy značně finančně náročná. Organizace IPC odhaduje, že jen za první rok platnosti nařízení se tyto náklady pohybují kolem 279 miliónů dolarů.

Jiným daleko závažnějším důsledkem je humanitární katastrofa, která postihla tisíce chudých lidí, kteří si v těžkých podmínkách malých dolů vydělávali na skromné živobytí. Bojkotováním všech neoficiálních dolů se sice jistě omezil přísun peněz rebelům, současně ale díky tomu přišlo mnoho lidí o práci a tím i o jediný příjem, ze kterého žily celé rodiny.

Dále se odhaduje, že stejné množství cínu, jaké se vytěží v dolech rebelujících stran, je rovněž k dispozici v malých, primitivních dolech. Ty nejsou nikde registrovány a spadají tak do kategorie embargovaných dolů, přestože se nenacházejí v konfliktních oblastech.

Situace se zdá být velmi vážnou. Tony Hilvers – přední odborník z organizace IPC ji označil dokonce za tragickou [1] a tak se hledá řešení, jak se z této složité situace dostat [3].

Vládní byrokracie je pomalá a tak se jednotlivé společnosti snaží samy nalézt řešení. Příkladem je firma AVX, která v Kongu nakupuje tantal pro výrobu kondenzátorů. I když jsou malé tantalové doly umístěny v provincii, kde nedochází k ozbrojeným konfliktům, přesto automaticky spadají do kategorie bojkotovaných dolů. Aby firma AVX mohla bezpečně prokázat nezávadný původ materiálu, nakupuje surovou tantalovou rudu v dolech, které zaručeně nemají nic společného s rebely, sama ji dopraví k přetavení a získanou surovinu sama přímo dodává do svých výrobních závodů. Celý postup pod názvem „Solutions for Hope Project“ je velmi propracovaný a zajišťuje sledovatelnost nakupovaného materiálu od začátku až do konce. Jak říká prohlášení AVX [2]: „Tento program dává naději horníkům, stejně jako jejich rodinám, které spoléhají na jejich podporu. Tito horníci jsou nespravedlivě postiženi důsledky nařízení „Dodd-Frank Act“, přestože je jejich provincie Katanga bezkonfliktním regionem“.

Momentálním východiskem z této patové situace bude zřejmě udílení licencí na těžbu bezproblémovým dolům [1], protože kompletní legislativní přepracování původního záměru není v dohledné době reálné.

Literatura

[1] Tony Hilvers, IPC – Conflict Metals: Good intentions gone tragically bad

[2] www2.electronicproducts.com, 20. 7. 2011, Solutions for Hope Project

[3] www.ipc.org/ContentPage.aspx?pageid=Conflict-Minerals