česky english Vítejte, dnes je čtvrtek 09. prosinec 2021

Jak se v průběhu času mění licenční politika softwarových firem

DPS 3/2019 | CAD/CAE/CAM - články
Autor: Ing. Milan Klauz

Bývaly doby, kdy byl nákup softwaru jednoduchý – zájemce zaplatil, dostal program a licenci na jeho používání. Už tehdy platilo, že software zůstával majetkem výrobce a uživatel zaplatil pouze za právo program používat. Licence na používání softwaru byla sice trvalá (perpetual), takže měl uživatel právo používat software ve stavu, v jakém ho koupil neomezenou dobu, ale k tomu jen málokdy došlo. Dříve či později bylo totiž nutné program aktualizovat na nejnovější verzi, například při přechodu z operačního systému DOS na Windows, při změnách verzí Windows nebo při přechodu z hardwarového klíče pro paralelní port na USB atd. Kdo chtěl používat delší dobu starší verzi programu bez aktualizace, musel si kvůli tomu ponechat i starší počítač s operačním systémem, který byl aktuální v době nákupu programu.

Jak se v průběhu času mění licenční politika softwarových firem

Z počátku také většinou platilo, že když výrobce software aktualizoval, bylo na rozhodnutí uživatele, zda si jeho update koupí nebo ne. To pochopitelně nebylo pro výrobce příliš výhodné, protože investovali do vývoje nových verzí programů, aniž by měli představu, kolik uživatelů na ně v budoucnu opravdu přejde. Postupem doby proto přišli s nápadem, že nebudou nabízet updaty až ve chvíli, kdy budou reálně k dispozici, ale nabídnou uživatelům možnost předplatit si nové verze ve formě tzv. roční údržby (maintenance) programu. Uživatelé tak sice trochu kupovali zajíce v pytli, ale výrobci získali potřebné prostředky pro další vývoj svých programů.

Placení údržby programů nebylo povinné, a tak někteří uživatelé neměli své programy tímto poplatkem kontinuálně pokryté poměrně dlouhou dobu. Na to výrobci reagovali zvýšenou cenou údržby pro ty uživatele, kteří se pro její úhradu rozhodli až dodatečně (třeba i s několikaletým zpožděním).

Skončilo to dokonce tak, že někteří výrobci zavedli údržbu svých programů jako povinnou, aby si tak zajistili stálejší příjem pro další vývoj. Uživatelé tak dostali na vybranou − buď trvale platit údržbu, nebo žádný update, což po několika letech prakticky znamenalo nutnost zakoupení nového programu.

Nelze ale říci, že to tak bylo ve všech případech. Jako příklad může posloužit program Eagle, jehož cena byla navíc téměř dvacet let prakticky stejná. Jeho výrobce, německá společnost CadSoft Computer, totiž nikdy udržovací poplatek, natož povinný, nezavedla. Po vydání nové verze programu se uživatelé vždy mohli rozhodnout, zda si update zakoupí či nikoli. Konec této idyly přišel před několika lety, kdy program Eagle převzala firma Autodesk [1], která už v té době své softwary pronajímala na časově omezené období.

Když ani povinné placení údržby programů některým výrobcům později nestačilo k pokrytí nákladů na jejich další vývoj, dostali jiný nápad – licence na používání softwaru se nebude prodávat na neomezeně dlouho, ale bude se pronajímat na určitou dobu, například na jeden rok. Takové licenci se říká „subscription“. Výrobce má tak zajištěno, že pokud bude chtít uživatel v používání softwaru pokračovat, bude si ho muset na další období opět pronajmout. Tato forma může některým firmám vyhovovat z daňového hlediska, protože se jedná o službu, nikoli o nákup investičního majetku. Navíc odpadá starost o updaty, protože se pronajímá vždy nejnovější verze programu.

To bychom ale nežili v době tzv. „disruptive“ podnikání, které narušuje zažitý řád a stále přichází s novými možnostmi. Tak například firma Quadcept [2] svůj software pro návrh desek neprodává ani nepronajímá, ale umístila ho na cloud a zájemce platí pouze za dobu, po kterou program aktivně používá. Netřeba dodávat, že se neplatí žádné aktualizace, k dispozici je vždy nejnovější verze. Uživatel má navíc přístup k programu kdykoli a odkudkoli, aniž by musel software instalovat.

Jinou možnost, jak získat software, využívají již řadu let uživatelé programu PCB123 [3], který je rovněž určen pro návrh desek. Ten je k dispozici ke stažení zcela zdarma. Jak je to možné? Vysvětlení je jednoduché – tento program nemá výstupy pro výrobu. Ty dokáže z vytvořeného návrhu desky vyexportovat pouze výrobce desek, což je pochopitelně právě ta firma, která tento návrhový program zdarma nabízí.

Podle vývoje licenční politiky jednotlivých výrobců softwaru by se mohlo zdát, že jsou poněkud nenasytní a nevědí, kdy přestat. Není to však úplně pravda. Udržovat dnešní programy na patřičné úrovni stojí výrobce jistě mnohem více než např. před 30 lety. Navíc cena mnoha programů v průběhu let klesla, zejména díky velké konkurenci, zatímco jejich možnosti jsou díky neustálému vývoji výrazně lepší.

Partneři

eipc
epci
imaps
ryston-logo-RGB-web
mikrozone
mcu
projectik