Tak zvaná „insertion loss“ se při kmitočtech vyšších než 3 GHz stává hlavní překážkou při řešení signálové integrity na plošném spoji, a to hlavně díky drsnosti povrchu materiálu - mědi. Problém je v tom, že změřit insertion loss není jednoduché, v mnoha případech i nemožné – plošné spoje mohou být příliš krátké, nebo nedostupné v husté zástavbě desky. Mnohé plošné spoje se také větví a přechází na jiné vrstvy přes via otvory, což dále stěžuje měření. Modelování, simulace a testování jsou používané metody, které umožní získat potřebné údaje tam, kde přímé měření nelze provést.
Společnost Polar Instruments, která má bohaté zkušenosti s měřením a vyhodnocováním dat z desek plošných spojů, má metody i nástroje, které umožní zjistit insertion loss dané desky.
Software Si9000e modeluje insertion loss s použitím Boundary Element Method (BEM). Program umí rozdělit a předpovědět jak dielektrickou ztrátu, tak ztrátu v mědi plošného spoje, a simulovat dopad hrubosti povrchu plošného spoje na insertion loss s pomocí řady známých metod (Hammerstadt, Groisse a Huray).
Na webové stránce Polar Instruments je aplikační poznámka, která vysvětluje základy spojené s problematikou insertion loss.
(mklauz) @dps-az.cz