Pokud se máme bavit o tom, kdy digitrony a tím asi i éra digitálních hodin začaly musíme se vrátit o několik desítek let zpátky. Všechno začalo vynálezem doutnavky někdy ve dvacátých letech 20. st. Ale samotné digitrony vznikly až v 60. letech. Co vlastně digitron je? Je to doutnavka naplněná neonem s anodou ve tvaru mřížky nebo síťky a katody jsou vytvarovány do tvaru čísel. U nás se začaly digitrony vyrábět asi v roce 1970 v n.p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm.
První návod na digitronové hodiny vyšel v roce 1973 v AR, kde byla logika hodin řešena pomocí tranzistorů a diod. Oscilátor pak tvořil klasický klopný obvod z tranzistorů. Takové hodiny byly velmi jednoduché a ne příliš přesné. Pro zájemce mám kompletní schémata a popisy v pdf a mohu je zaslat. Velmi brzo ale přišly integrované obvody TTL a s nimi obvody typu MH7400, MH74141, MH7490 atd...ty však měly poměrně velkou spotřebu. Umožnily však podstatnou miniaturizaci celých hodin. V 80. letech pak přišly i kvalitnější oscilátory s kvalitnějšími krystaly a stejně tak i rádiem řízené hodiny a podobně. V roce 1991 výroba digitronů u nás skončila, protože byly s nástupem LED sedmisegmentů vytlačeny. O zmínku však stojí tzv. ITRONY - vakuové sedmisegmentové zobrazovače, pracující na principu magického oka - fluorescence. Ty měly nižší anodové napětí - 12 až 40V a žhavení - 1-5V. Zvláštní je, že s rozvojem displejů zůstaly itrony dodnes používané i v továrně vyráběných přístrojích (třeba pokladna v supermarketu - její zelenomodře svítící displej). Zůstaly hlavně pro svou dlouhou životnost.
Po roce 1989 se přestaly digitrony prakticky používat a zůstaly pouze LED displeje a displeje z tekutých krystalů. V současnosti se digitronové hodiny vracejí mezi lidi a to v poměrně velké míře - vyrábí se stavebnice takových hodin i továrně se vyrábí. TTL logika se už prakticky nepoužívá, vše dnes řídí bohužel procesory, nebo v lepším případě CMOS obvody. Výhodu to má a to je především nízká spotřeba.