Výsledky nové studie ukázaly, že dělníci, kteří pracují s odpadem elektroniky (e-scrap), si musí na konci směny několikrát pořádně utřít a umýt ruce, aby odstranili toxické omezovače hoření (flame retardants) z pokožky.
Výzkum se provedl v USA na pracovišti, kde probíhal jak manuální proces rozebrání elektronických částí, tak strojové rozlámání a třídění odpadu. Výsledek ukázal, že při strojovém rozlámání či drcení odpadu se teprve po třetím utření rukou a následným umytím vodou snížila v pokožce ruky hladina chemikálií používaných pro omezení hoření elektronických dílů.
Ukázalo se, že zejména ty omezovače hoření, které se rozpouštějí v oleji nebo tuku, je obtížné z pokožky odstranit. V takovém případě je potřeba opakovaným utíráním rukou nejdříve narušit přirozený tuk pokožky, aby se mohlo následujícím utíráním začít s odstraňováním chemikálií k omezení hoření.
Zajímavé bylo také zjištění, že i dělníci, kteří pracovali u drtiče elektronických částí s rukavicemi, měli na pokožce nebezpečné chemikálie v podobě prachu z drceného odpadu.
Výsledkem výzkumu bylo doporučení k omezení používání drtičů odpadu, který obsahuje omezovače hoření, což kromě vlastních elektronických částí, jako jsou desky plošných spojů, bývají plasty a další materiály.
I když zatím není znám dopad působení omezovačů hoření na lidské zdraví, poukazuje zpráva na možné souvislosti s různými zdravotními problémy, například snížením IQ. Podle jiné studie se našly stopy omezovačů hoření v krvi či moči dělníků, kteří odpad elektroniky likvidovali.
Celá zpráva zde
mklauz@dps-az.cz