česky english Vítejte, dnes je pondělí 17. únor 2020

Z aktuálního vydání: Rozhraní jménem člověk? Dotýkat se zakázáno

DPS 1/2020 | Součástky - články
Autor: Ing. Jan Robenek
01.jpg

Je vůbec možné, aby se moderní technologie prolnuly s našimi životy ještě víc? A bude to zase tak žádoucí? Věci již zašly docela daleko. Mají svůj internet a teď podle všeho začínají potlačovat jakoukoli tradiční komunikaci, kterou by s nimi člověk měl snad vést. Pryč jsou doby, kdy poctivý fyzický kontakt znamenal jistotu a převratné dotykové rozhraní konkurenční výhodu. Vždyť dnes na sebe nechtějí stroje pomalu nechat ani sáhnout. Jsou totiž tak duchapřítomné, že již samy dobře vědí, co se od nich právě očekává. Třeba díky smyslům, které odkoukaly přímo od lidí

Má to smysl

Chytré budovy, celé domácnosti a jejich spotřebiče, ale také spolupracující robotické systémy či drony poletující někde nad hlavou. To je pouze malý výčet aplikací, ve kterých jasně spatřujeme potřebu systému dobře okolo sebe vidět. Zapomenout ale pochopitelně nesmíme ani na citlivé „nosy“ vystavěné na principech fotoakustické spektroskopie PAS, snímače tlaku, díky kterým bude zařízení cítit pro změnu něco jiného, a třeba též maličké mikrofony, s nimiž pak naše technika i uslyší.

soucastky-1
Obr. 1 Díky radarům je stavení prošpikováno technikou. Zvenku, ale i za dveřmi

Nicméně zrak je u člověka jen těžko nahraditelný a moderní elektronika to bude mít podobně. Jak se ale zdá, nějaká kamera zde sama o sobě nestačí. A to ani v případě, že by každý její pixel prozřetelně vybavili řešením ve stylu Time-of-Flight, stejně jako v 3D čipech od firmy Infineon Technologies. Ke slovu se tak postupně dostává jiná technologie, o které bylo v poslední době slyšet spíše ve spojitosti s automobilovým průmyslem a jeho potřebou bezpečné přepravy mezi body A a B.

Radar, kam se podíváš

Radar je tajnou zbraní, o které toho ještě hodně uslyšíme ve spojitosti se vším chytrým okolo nás – průmyslem, nejrůznějšími dopravními prostředky a dále pak i našimi domovy nebo celými městy a třeba též nositelnou elektronikou. Věci vás prostě registrují a začínají se podle toho ihned chovat. A když na to přijde, dokážou mnohé odkoukat. Třeba z našich posunků nebo i skryté řeči těla. Vypadá to, že jediným rozhraním, které tak budeme brzy potřebovat, jsme jen a jen my sami. Na přiložené grafice výše zmiňovaný výrobce ilustruje pouze některé z možností, které kupříkladu takto navržené obydlí nabízí.

Kam až všude technologie pracující v řádu desítek GHz ještě proniknou, ukáže teprve čas. A tak zatímco 24GHz systémy vyhoví spíše potřebám robotických systémů, zabezpečovací techniky, osvětlování či sledování provozu, pro jednotlivé spotřebiče v čele s mobilními technologiemi se bude hodit spíše oblast 60 GHz a její vysoké rozlišení na vzdálenost pouhých několika centimetrů.

V rámci posledně zmiňované oblasti je o čipech XENSIV™ od společnosti Infineon v souvislosti s Googlem a projektem Soli™ slyšet přinejmenším již od roku 2016. Teprve až nyní však nastal potřebný zlom. Hotová technologie totiž poprvé pronikla do nového chytrého telefonu Pixel 4. Řešení kompletního radarového systému i s anténami tak, jak jej zachycuje obr. 2, měří jen 5 × 6,5 mm a ponese označení BGT60TR13C. Chytré způsoby detekce předmětů nebo např. pohybu, ve všech úhlech a s nízkou vlastní spotřebou, ještě doplňuje narážka na soukromí. Nejedná se totiž o kameru, která by měla pořizovat jakékoli obrázky. A na to se dnes přece slyší.

soucastky-2
Obr. 2 Kompletní 60GHz radarové systémy mohou v nositelné elektronice vynikat nejen svými rozměry

robenek@dps-az.cz

Partneři

eipc
epci
imaps
papouch
ep
mikrozone
mcu
projectik