česky english Vítejte, dnes je neděle 17. leden 2021

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL

DPS 2/2013 | Vývoj - články
Autor: Ing. Jakub Šťastný, Ph.D. ASICentrum, FPGA Laboratoř, FEL ČVUT

Úvod

Z předchozího příspěvku [1] víme, že pro implementaci assertions jsou používány speciální jazyky. Důvodem k jejich použití je snadnější a srozumitelnější zachycení chování verifikovaného číslicového obvodu; v neposlední řadě i jednodušší a rychlejší zápis jednotlivých vlastností, které jsou pomocí assertions zachyceny. Zatímco text [1] byl zaměřen na teoretický popis koncepce, výhod a nevýhod assertions, v tomto článku se budeme věnovat praktičtějším stránkám věci, konkrétně základům jazyka PSL (Property Specification Language). PSL byl zvolen proto, že jeho použití je velmi snadné a nepředstavuje tak velký myšlenkový krok pro uživatele VHDL, jako je přechod na System Verilog a Systém Verilog Assertions.

Jazyk PSL bude pro čtenáře znalého běžných programovacích jazyků nezvyklý, protože jeho návrh i filozofie je podřízena snadnému zachycení sekvence stavů navrhovaného systému abstraktním způsobem. PSL navíc nikdy není používán samostatně, ale jeho konstrukce jsou vždy jen doplňkem konstrukcí standardně používaných HDL jazyků. Jelikož není zamýšlen k „samostatnému“ použití, neobsahuje například konstrukce pro definice struktury návrhu, modulů nebo procedur ve smyslu, jaký známe z HDL jazyků.

Jazykové konstrukce v PSL jsou do kódu hostitelského HDL jazyka integrovány ve formě komentářů. Na návrh číslicových systémů jsou ovšem běžně používány jazyky VHDL a Verilog na RTL úrovni; jejich syntaxe se značně liší. Zatímco jazyk VHDL vychází z jazyka ADA a je vzdáleně podobný Pascalu, Verilog má spíše „céčkový“ vzhled a vlastnosti. Proto má i jazyk PSL různé varianty podle hostitelského jazyka; my se budeme – vzhledem k preferenci VHDL v Evropě – zabývat VHDL alternativou PSL. Samotné PSL se také snaží v nejvyšší možné míře používat konstrukty hostitelského jazyka a dostupné standardní funkce.

PSL je standardizován jako IEEE standard 1850, Standard for PSL: Property Specification Language. Do verze 1.1 byl vyvíjen Functional Verification Technical Committee organizace Accellera [2, 3], která ho posléze předala do správy IEEE. Zcela původní koncepce PSL pochází z firmy IBM, originální jazyk se jmenoval Sugar a pod tímto jménem ho lze stále ještě potkat ve starších publikacích (i jako Sugar/PSL).

Jednoduché logické výrazy

Nejdůležitější jednotkou při psaní assertion je tzv. vlastnost (property). Vlastnost zachycuje nějaké požadované chování systému. Jednoduchým příkladem může být například zápis, který říká, že do plného FIFA se nesmí nikdy zapisovat (tedy, že nikdy nesmí nastat situace, kdy je signál full ='1' – FIFO paměť je plná – a současně write ='1' – tedy je vyžadován zápis).

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 1

Obr. 1 Blok FIFO paměti – vstupy a výstupy

Assertion se skládá z těchto členů; pro větší názornost jsou jednotlivé části assertion odlišeny barvami (viz A):

  • Text -- psl indikuje, že bude následovat PSL assertion. Všimněte si, že celý assertion je zapsán jako komentář v kódu v jazyce VHDL.
  • asrt_full_write je návěští, kterým je assertion označen. Návěští umožňuje snadnou identifikaci assertion v logu simulátoru i v okně s vlnkami, viz obr. 2.
  • Verifikační direktiva assert vždy uvozuje assertion, který je tvrzením – tedy něčím, co je potřeba kontrolovat při simulaci. Druhá nejčastěji používaná direktiva je cover; ta instruuje simulační nástroj, aby místo kontroly splnění následující podmínky počítal počet hodinových cyklů, po které je vlastnost pravdivá.
  • Další klíčové slovo never definuje, kdy má být kontrolovaná vlastnost splněna; v tomto případě je její neplatnost kontrolována za všech okolností a ve všech hodinových cyklech; pokud bude následující vlastnost pravdivá, bude vypsáno chybové hlášení. Kromě never lze také použít always – následující vlastnost musí být splněna v každém hodinovém cyklu. Další klíčová slova lze nalézt v [4].
  • Následuje vlastnost, která bude monitorována. Zde je to jen jednoduchý logický výraz (write ='1' AND full ='1') bez dalších časových vazeb. Díky použití klíčového slova never bude simulátor kontrolovat, zda je tento výraz nepravdivý ve všech hodinových cyklech, tedy zda současně nedochází k tomu, aby write ='1' a full ='1'.
  • Příkaz report definuje, co se vypíše do logu simulátoru v případě, že assertion zareaguje na chybové chování.
  • Konečně část @rising_edge(clk) definuje, že se vlastnost kontroluje vždy s náběžnou hranou hodin. Tak je zajištěno, že jsou kontrolovány vždy jen ustálené hodnoty monitorovaných signálů. Uvádět definici hrany hodin pro kontrolu u každé assertion je ovšem poněkud nepraktické; jazyková konstrukce v rámečku B umožní definovat implicitní hodiny pro všechny následující assertions v příslušném souboru se zdrojovým kódem .

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 2

Obr. 2 Příklad chování assertion v simulátoru s modelovanými průběhy signálů. Červený trojúhelníček označuje okamžik, kdy byla porušena platnost monitorované vlastnosti.

V obr. 2 je uveden příklad vizualizace assertion v simulátoru QuestaSim [5]. VHDL kód příkladu spolu s vloženým PSL assertion je pro zvídavější čtenáře dostupný na WWW stránce [6]; simulátor porušení podmínky v assertion také oznámí v logu simulace (viz C).

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 3

Obr. 3 Blok dvoubránové paměti, vstupy a výstupy

Pro lepší pochopení zápisu assertions bude uveden ještě jeden jednoduchý příklad. Představme si, že pracujeme s dvoubránovou pamětí typu RAM (viz obrázek 3), která nebude poskytovat správný výsledek, pokud je současně zapisováno do a čteno ze stejné adresy paměti. Pak je třeba kontrolovat, že popsaná situace v navrhovaném systému nikdy nenastane. Jeden z možných zápisů assertion je tento (viz D).

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 4

Obr. 4 Příklad chování assertion s modelovanými průběhy signálů

Na obrázku 4 je opět příklad chování assertion v simulátoru; v případě porušení vlastnosti simulátor vypíše chybové hlášení (viz E).

Posloupnosti událostí

Skutečná síla jazyka PSL vynikne až při potřebě sledovat výskyt posloupností událostí. Posloupnost (sequence) je v PSL textovým vyjádřením časového diagramu průběhů signálů [2, 4]. Syntaxe zápisu posloupností byla navržena tak, aby se daly snadno zapisovat a pochopit, a zápis vizuálně respektuje i běžící čas (v textu zleva doprava). Jak uvidíme, zápis posloupnosti událostí je velmi kompaktní a intuitivně čitelný; tomu pomáhá i fakt, že některé jeho prvky byly převzaty z regulárních výrazů běžně známých uživatelům UNIXu a Linuxu. V terminologii PSL jsou posloupnosti často označovány jako SEREs (Sequential Extended Regular Expressions).

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL kod 1

Příklad posloupnosti událostí

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 5

Obr. 5 Typické posloupnosti událostí na rozhraní užívající korespondenční režim

Vhodným příkladem posloupnosti událostí je chování signálů na rozhraní, které používá korespondenční režim (více o jeho významu a vlastnostech viz [7], kapitola 11), viz obrázek 5. Pořadí jednotlivých událostí a jejich návaznost je v obrázku vyznačena šipkami a očíslovanými časovými okamžiky:

1. Zdrojová strana vystaví data a aktivuje signál req (request) indikující požadavek na zpracování dat.

2. Cílová strana detekuje aktivní signál req, zpracuje data (to trvá vyznačenou dobu t12) a aktivuje v odpověď signál ack (acknowledge) potvrzující příjem dat.

3. Zdrojová strana detekuje aktivní signál ack a deaktivuje signál req; indikuje tak, že zaznamenala úplné dokončení zpracování dat.

4. Cílová strana detekuje deaktivaci signálu req a deaktivuje ack; signalizuje tak, že je připravena přijmout nová data.

5. Zdrojová strana detekuje deaktivaci signálu ack, vystaví nová data a pokračuje bodem 1.

Při práci s korespondenčním režimem je běžné, že je implementována sada assertions, které monitorují jeho správnou funkci, například mohou provádět kontrolu splnění následujících tvrzení:

  • Je dodržena správná posloupnost hran na signálech req a ack; tedy při náběžné hraně req je ack ='0', a po chvíli přijde vždy náběžná hrana ack a naopak, pokud se objeví náběžná hrana na ack, je req ='1'. Tato tvrzení vycházejí z definice protokolu.
  • Náběžná hrana na signálu ack přijde nejpozději po šesti hodinových cyklech hodin clk, t12<=6Tclk. Toto tvrzení vychází ze znalosti implementace bloku a požadavků na jeho funkci.

Budou-li kontroly uvedených vlastností implementovány přímo v HDL jazyce, bude třeba použít jazykové konstrukce, které jsou používány pro implementaci stavových automatů. Implementace bude značně časově náročná a bude také složité ji odladit. Další udržování a úpravy kontrol v HDL jazyce budou nákladné a návrháři takovou dodatečnou práci nepřivítají. Zatímco HDL jazyky dobře zachycují strukturu systému na nízké úrovni, jsou nevhodné pro abstraktnější popis systému; proto vznikly specializované jazyky pro zápis assertions. Ty naopak snadno zachycují a popisují chování obvodu rozprostřené přes mnoho hodinových cyklů.

Definice posloupnosti

Nejjednodušší definice posloupnosti v jazyce PSL může vypadat například takto; sledujte současně obrázek 5, barvy jednotlivých částí posloupnosti odpovídají barvám časových kót v obrázku (viz F).

Posloupnost popisuje chování signálů req a ack přesně, jak jsou rozkresleny na obrázku 5. Všimněte si, že posloupnost je uzavřena ve složených závorkách a hodnoty signálů v jednotlivých hodinových cyklech jsou odděleny středníky. Výraz, který popisuje každý z hodinových cyklů, je pravdivý právě tehdy, pokud mají signály req i ack hodnoty podle obrázku.

Na první pohled vidíme, že zvolený způsob popisu není příliš praktický, jednotlivé stavy signálu se opakují a pokud by tento zápis byl jediný možný a současně například t12 =100, asi by čtenář neuvěřil, že jsou assertions k něčemu dobré. Proto PSL nabízí široké spektrum operátorů pro práci s posloupnostmi. Nejjednodušší a nejčastěji používaný operátor je operátor spojitého opakování prvku posloupnosti. Pomocí něj je možné ukázkovou posloupnost zapsat jak je uvedeno v rámečku G.

Jazyk PSL podporuje i další a rafinovanější zápisy, některé základní alternativy jsou shrnuty v tabulce 1.

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL tab

PSL dále rozeznává mnohé další operátory a zápisy, jejich popis je už ale nad rámec tohoto krátkého seznámení s jazykem, více viz [2, 4, 8].

Operátor implikace

Samotná definice posloupnosti jen popisuje posloupnost událostí na signálech, její uvedení v HDL kódu nevede automaticky k žádnému kontrolování/monitorování událostí. Nejjednodušší způsob, jak zajistit kontrolování zadané posloupnosti, je použití operátoru implikace. Jeho funkce je obdobná příkazu if z vyšších programovacích jazyků (viz H).

Simulátor zajistí monitorování spouštěcího předpokladu, a pokud je tento splněn, bude hlídat, zda se kontrolované signály chovají podle následku. Pokud následek nebude splněn, simulátor ohlásí chybu příslušným hlášením. Jak předpoklad, tak následek mohou být komplexní posloupnosti, stejně dobře jako jednoduché logické výrazy; v textu i obrázcích budeme předpoklad označovat červeně, následek zelenou barvou. V PSL existují dva základní implikační operátory:

  • překrývající se implikace (overlapping implication): |->, kdy se následek začne kontrolovat ve stejném cyklu, ve kterém je předpoklad splněn.
  • nepřekrývající se implikace (nonoverlapping implication): |=>, kdy se následek začne kontrolovat až v příštím hodinovém cyklu, po cyklu, ve kterém je předpoklad splněn.

Uvedeme si nyní příklady používání obou operátorů; nejprve příklad pro nepřekrývající se implikaci. Budeme například chtít kontrolovat, že t12 = 3..5, tedy že cílový blok přijímající data včas zareaguje. První krok jedné možné implementace assertion definuje spouštěcí podmínku implikace, sledujte souběžně obrázek 6 (viz I). Pak definujeme posloupnost, která bude kontrolována (viz J). A nakonec definujeme vlastní assertion s implikačním operátorem (viz K).

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL kod 2

Oproti předchozím příkladům assertion přibyla nová část – operátor abort a podmínka. Operátor abort umožňuje přerušit kontrolu assertion za předem definovaných podmínek. Jeho použití je užitečné například tehdy, pokud detekovaná sekvence může být korektně přerušena resetem celého systému; v takovém případě by simulátor jinak ohlásil porušení podmínky i v případě, kdy je chování systému v pořádku.

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 6

Obr. 6 Nepřekrývající se implikace – grafické znázornění zpracování assertion. Kontrola následku začíná až v hodinovém cyklu po naplnění předpokladu.

Při porušení assertion simulátor opět vypíše příslušné hlášení do logu simulace (viz L).

Všimněte si, že simulátor ohlásí nejen časový okamžik, kdy došlo k detekci chybového chování, ale i okamžik, kdy detekce posloupnosti začala, protože je rozprostřená přes mnoho hodinových cyklů.

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 7

Obr. 7 Příklad zpracování překrývající se implikace. Kontrola následku začíná v hodinovém cyklu, ve kterém dochází k naplnění předpokladu.

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL kod 3

Druhý příklad, viz obrázek 7, bude demonstrovat použití překrývající implikace. Budeme chtít zkontrolovat opačnou podmínku; z definice protokolu vyplývá, že kdykoliv, kdy se vyskytne náběžná hrana na signálu ack, musí být signál req ='1' (viz M).

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL 8

Obr. 8 Ukázka funkce assertions v simulátoru QuestaSim [5]. Poslední dva řádky (fialové trojúhelníčky) představují průběh monitorování obou příkladů assertions, červené trojúhelníčky vrcholem dolů v časových průbězích indikují okamžiky, kdy assertion detekoval chybné chování.

Na obr. 8 je uveden příklad zpracování assertions v simulátoru QuestaSim [5]. Konečně oba příklady assertions jsou opět uvedeny v ukázkovém kódu [6] volně dostupném zájemcům o problematiku assertions na internetových stránkách.

Verifikace pomocí assertions: jazyk PSL kod 4

Závěr

Jazyk PSL je – i přes absenci mnoha konstrukcí – košatým jazykem; v příspěvku byly čtenáři přiblíženy jen jeho elementární základy a i ty byly prezentovány vzhledem k omezenému rozsahu textu jen intuitivním způsobem. I přes to by čtenář po přečtení příspěvku měl být schopen jazyk PSL v omezeném rozsahu používat a podle příkladů sestavit i složitější assertions podle potřeby svého návrhu. K dalšímu seznamování s PSL lze čtenáři jen doporučit studium pramenů uvedených v použité literatuře, například [4]. Všechny prezentované assertions jsou dostupné ke stažení spolu s ukázkovým VHDL kódem z internetové stránky [6].

K získání úplného obrazu o používání assertions nicméně čtenáři stále mohou chybět případové studie – ukázky používání assertions v reálných návrzích. Ty jsou užitečné pro získání lepší představy o tom, kde všude mohou assertions pomoci, a navíc mohou sloužit i jako inspirace pro vlastní práci. Případovým studiím proto bude věnováno další pokračování seriálu.

Literatura

[1] Jakub Šťastný. Verifikace pomocí assertions: seznámení. DPS Elektronika od A do Z, číslo 6, pp. 4–8, 2012.

[2] Doulos. PSL tutorial. http://www.doulos.com/knowhow/psl/development_pslsugar/ [kontrolováno 31. 12. 2012]

[3] Accelera. Property Specification Language Reference Manual, Version 1.1. http://www.eda.org/vfv/docs/PSL-v1.1.pdf [kontrolováno 31. 12. 2012]

[4] Harry Foster, Adam Kolnik, David Lacey. Assertion Based Design, 2nd edition. 2004 Kluwer Academic Publisher.

[5] Mentor Graphics. QuestaSim. http://www.mentor.com/products/fv/questa/ [kontrolováno 31. 12. 2012]

[6] FPGA Laboratoř. http://amber.feld.cvut.cz/fpga/prednasky/FPGA_navrh/assertions.html [kontrolováno 19. 1. 2013]

[7] Jakub Šťastný. FPGA prakticky, BEN Praha 2010.

[8] Ajeetha Kumari. Property Specification Language Tutorial. http://www.project-veripage.com/psl_tutorial_1.php [kontrolováno 4. 10. 2012]

Partneři

eipc
epci
imaps
papouch
ep
mikrozone
mcu
projectik