česky english Vítejte, dnes je středa 06. červenec 2022

Nekonečné možnosti s technologiemi OLED

DPS 2/2017 | Vývoj - články
Autor: Rutronik

Ve vědecko-fantastické tvorbě a také v představách toho, co nás ještě čeká, hrají zobrazovací jednotky častokrát velkou roli. S prvky OLED umožňujícími využívat tenké, pružné a transparentní displeje třeba i nových tvarů jsme se k takové budoucnosti mezitím alespoň přiblížili. Otevírají nám totiž úžasný prostor, se kterým lze současným aplikacím „vdechnout“ další možnosti nebo vytvořit produkty zcela nové.

Většina displejů je ještě založena na technologiích LCD z tekutých krystalů (Liquid Crystal Display) nebo tenkovrstvých tranzistorů TFT (Thin-Film Transistor). Pokud však potřebujeme zvláště inovativní zobrazení, objevily se docela specifické požadavky nebo mají být realizovány velké úhlopříčky, stále častěji zde uvidíme právě displeje OLED (Organic Light Emitting Diode). Využívají organické materiály, které po přivedení proudu vyzařují světlo, na rozdíl od technologie TFT svítí samostatně a nepotřebují tudíž žádné podsvícení. V cestě jejich většímu rozšíření zatím ale stojí poměrně krátká životnost. Jednotlivé OLED dnes vydrží přes 30 000 hodin, nicméně další vývoj tuto hodnotu ještě zvýší. Kromě toho pracují výrobci na tom, aby zdokonalili též jejich účinnost nad 30 %.

Zpočátku byly displeje OLED založeny především na pevných skleněných substrátech. V současné době se již např. v chytrých hodinkách nacházejí displeje ohnuté nebo též kulaté varianty, jaké nabízí například DLC. Pomocí tenkovrstvého zapouzdření lze realizovat ještě tenčí a zároveň flexibilnější displeje OLED založené na kovu a skle. Podle způsobu ovládání pak rozlišujeme panely OLED s pasivní (PMOLED) nebo též aktivní maticí (AMOLED).

Nekonečné možnosti s technologiemi OLED

OLED s pasivní maticí

Panely PMOLED využívají jednoduché sekvenční řídicí schéma aktivující postupně řádek za řádkem. Protože neobsahují kondenzátor, bude většina bodů obrazu po většinu doby zhasnutá. Aby bylo možné přesto dosáhnout určitého jasu, je třeba používat vyšší napětí. To však s sebou přináší hned několik problémů. Displeje PMOLED nejsou zvlášť energeticky účinné a s poměrně vyšším napětím bude spojena též kratší životnost. Tato skutečnost klade určité meze také z hlediska velikosti panelu a jeho rozlišení, protože potřebné napětí s počtem řad ještě poroste. Proto nebývají displeje PMOLED zpravidla větší než tři palce.

Jejich velkým kladem však bývá nižší cena spojená s jednoduchou a nízkonákladovou výrobou. Někteří výrobci již nabízejí ohebné displeje PMOLED, které se používají například ve fitness náramcích, a k dispozici jsou i průhledné modely.

Aktivní matice

Displeje AMOLED naproti tomu využívají tenkovrstvé tranzistory spolu s kapacitou. Kondenzátor pak zajistí, že se mění vždy jen jedna řada bodů a všechny ostatní svítí po celou dobu. Díky tomu spotřebuje technologie AMOLED méně energie než PMOLED, dosahuje rychlejší odezvy a umožňuje realizovat větší displeje s vyšším rozlišením. Jejich výroba však bude složitější, což znamená i dražší koncové produkty.

Zvláštní formu pak tvoří fóliové panely AMOLED umožňující vyrábět zahnuté displeje. Jsou založeny na pružném plastovém substrátu, který však OLED jen stěží ochrání před poškozením vlhkostí nebo působením kyslíku. Výrobci proto zlepšují těsnost využitím optimalizovaných izolačních vrstev.

Ke světlejším zítřkům

V současné době se s technologií OLED setkáme především u displejů smartphonů a dalších produktů spotřební elektroniky, v medicíně, při osvětlování a také v automobilech, např. jako palubní desky nebo systémy osvětlení interiéru, a také ve zcela nových aplikacích typu head-up displejů v zorném poli řidiče nebo digitálních vnitřních zpětných zrcátek. A pokud se výrobcům podaří zvýšit jejich celkovou účinnost, budou se prosazovat ve stále větším počtu aplikací a podpoří klidně vývoj dosud nemyslitelných zařízení pro celou řadu různých trhů.

Partneři

eipc
epci
imaps
ryston-logo-RGB-web
mikrozone
mcu
projectik