Energetika v Česku

DPS 3/2025 | Články

Česká energetika předpokládá odchod od uhlí, náhradní zdroj ale zatím nestojí.

Česko čeká energetická výzva. Pokud dojde k plánovanému odstavení uhelných elektráren bez náhradních zdrojů, může to mít vážné důsledky pro stabilitu dodávek elektřiny. Podle analýzy ČEPS bude pokles výroby z uhlí, které nyní pokrývá přibližně 40 % čisté výroby elektřiny, znamenat nedostatek domácí produkce a nutnost dovozu. Výroba elektřiny v Česku v roce 2024 dosáhla 74 TWh, což je nejméně od roku 2000. Bez dostatečné náhrady uhlí v podobě obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie bude Česko pravděpodobně muset spoléhat na import. Evropa sází více právě na obnovitelné zdroje, v minulém roce z nich pocházela téměř polovina evropské elektřiny.

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) [1] vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Výroba elektřiny očištěná od energie potřebné na provoz samotných zařízení představovala 69 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,9 %.

Celková spotřeba elektřiny v Česku činila v minulém roce 58 TWh, což ukazuje meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).

Největší podíl na výrobě měly jako i v minulých letech parní, tedy uhelné elektrárny, které pokryly stejně jako jaderné přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně došlo k poklesu výroby, a to nejvíce právě u uhelných elektráren.

Solární panely v Česku instalují stále hlavně domácnosti

Velký rozmach naopak zaznamenaly v Česku od roku 2022 fotovoltaické elektrárny (FVE). Na konci roku 2023, který představoval z hlediska instalace nových FVE rekord, činil instalovaný výkon 3,3 GWe (jednotka instalovaného výkonu), o rok později to byly už 4 GWe. Většina nových instalací se nachází na rodinných domech, například v roce 2023 představoval podle dat Solární asociace podíl domácích FVE 96,7 % ze všech nově připojených. Průměrná velikost FVE instalace na rodinném domě je 12 kWp, firemní instalace mají oproti domácím výrazně větší kapacitu.

Česko v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů ale i přes rozvoj solárních elektráren dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí celkově nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů. Důvodem jsou zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti, jak jsme psali zde [2].

Větrná energie může mít v Česku velký potenciál, situaci by pomohlo například zjednodušení povolovacích procesů, jak popisuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky: „Základním krokem je zjednodušení povolovacího procesu nových solární a větrných elektráren. Můžeme začít od zajištění dostatečné kapacity distribuční soustavy a stavebních úřadů, ale také možnosti, aby úřady strategické projekty obnovitelných zdrojů projednaly přednostně. Mezi další kroky může patřit odstranění duplicit – například krajinný ráz by se mohl během řízení posuzovat pouze jednou. Vedle legislativních kroků by pomohla také informační iniciativa ze strany vlády.“

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu, který žádá i evropská legislativa. Cílem je řešit potenciální střety s jinými veřejnými zájmy ještě před tím, než se firmy a obce dohodnou na umístění.

Obnovitelné zdroje pokryly v minulém roce polovinu spotřeby elektřiny v EU

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %. Mírně vzrostla také celková spotřeba, jak ukazují data think tanku EMBER [3]. V meziročním srovnání nejvíce ze všech zdrojů narost výkon solárních elektráren a sice o téměř 22 % oproti roku 2023, z obnovitelných zdrojů si ale největší podíl na výrobě v Evropě drží vítr.

Data platformy Wind Europe [4] ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren napříč EU. Celkově bylo instalováno 16,2 GW nového výkonu za rok 2023 a 6,4 GW za první polovinu roku 2024, za kterou jsou aktuálně dostupná data. Ačkoli rychle roste počet tzv. offshore elektráren, tedy větrných turbín na moři, absolutní většina nových instalací vzniká stále na pevnině. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo Německu a v Nizozemsku, které více vsadilo právě na offshore elektrárny.

I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu pro dosažení klimatických cílů do roku 2030.

Řada států ale dosud spoléhá i na velký podíl stabilních zdrojů, jako je domácí uhlí. To tvoří velkou část energetického mixu Německa, Polska, ale i Bulharska. Tyto státy také plánují od uhlí odstoupit [5] jako jedny z posledních: Německo v roce 2038, podobně jako Bulharsko a Polsko cíl zvažuje. Pařížská dohoda přitom žádá odstoupení od fosilních zdrojů nejpozději do roku 2030 a evropská legislativa tento cíl překlápí do konkrétních cílů pro snížení emisí CO₂ o 55 % do roku 2030. V březnu by se pak mělo na evropské úrovni jednat o přijetí cíle 90% snížení emisí do roku 2040 oproti roku 1990.

Stále více elektřiny se obchoduje na krátkodobých trzích, nabízí větší flexibilitu

Česko je sice dlouhodobě čistým vývozcem elektřiny, fakticky ale elektřinu vyvážíme i dovážíme během celého roku kvůli udržení vyrovnané úrovně spotřeby a výroby v každém okamžiku dne. Stejně jako v silniční nákladní dopravě tedy Česko v podstatě patří mezi tranzitní země. Celkové přeshraniční saldo činilo vloni 6 659 GWh. V roce 2024 Česko podle dat ERÚ [1] vyvezlo nejvíce elektřiny na Slovensko (2 966,2 GWh), následovalo Rakousko (2 127,4 GWh). Nejvíce jsme naopak dováželi z Německa (2 284,2 GWh) a Polska (1 944,7 GWh).

Energetický trh se do budoucna stane pružnějším a více propojeným. Zjednodušeně to znamená, že v případě nedostatku domácích zdrojů budeme více záviset na zdrojích z jiných států EU a s elektřinou více a v kratších intervalech obchodovat. Výhodou většího trhu je i větší likvidita. Integrace evropských trhů ostatně probíhá kontinuálně už desetiletí a Česko v ní hraje aktivní roli. Větší flexibilita celého energetického trhu představuje důležitou součást pro integraci obnovitelných zdrojů, na které Evropa do budoucna spoléhá.

Už dnes je podle dat operátora trhu [6] jasné, že se mnohem větší část trhu přesouvá právě na krátkodobé, tedy flexibilnější trhy. V roce 2024 se na krátkodobých trzích zobchodovalo rekordních více než 51 % tuzemské spotřeby elektřiny.

V minulém roce došlo navíc na tzv. vnitrodenním trhu s elektřinou ke změně: spuštěna byla patnáctiminutová obchodovací perioda. Elektřinu je tak možné prodávat a kupovat flexibilněji než v hodinových intervalech, jak tomu bylo dřív. Zkrácení zúčtovací periody dává lepší možnost zapojení i zákazníkům nebo efektivnějšímu řízení rovnováhy energetického trhu, a tedy i bezpečnosti dodávek elektřiny. Ve výsledku tak může přispět ke snížení ceny elektřiny.

Cena elektřiny na denním trhu poklesla meziročně o 15 %

V uplynulém roce také výrazně poklesla cena elektřiny na krátkodobých trzích. Průměrná cena na denním trhu klesla meziročně o 15 %, ve srovnání s rokem 2022 dokonce o 65 %. Ve snížení ceny se odrazilo uklidnění situace na trhu s elektřinou a trhu s plynem po náročném období v letech 2022 a 2023 ovlivněném ruskou invazí na Ukrajinu a geopolitickou situací ve světě.

Nejedná se navíc jen o Česko, tento trend je vidět v celé Evropě. V roce 2023 zaznamenalo 27 členských států na denním trhu s elektřinou celkem 7 117 hodin s cenami pod 5 EUR/MWh. To je jen o deset procent méně, než byl součet třech předešlých let. Jak se bude cena elektřiny vyvíjet do budoucna není snadné předpovědět, ovlivňuje jí řada faktorů od geopolitických přes počasí nebo energetický mix jednotlivých států. Na ceny elektřiny mají navíc vliv i regulatorní zásahy, a to nejen přímo na trhu s elektřinou a trhu s plynem, ale například i na trhu s emisními povolenkami.

Z čistého vývozce dovozcem: do budoucna bude Česko elektřinu dovážet

Do budoucna pravděpodobně Česko nepokryje výrobou na na svém území ani vlastní spotřebu. Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS [7], jsou nyní klíčovým stabilizačním prvkem soustavy uhelné elektrárny, jejich role se ale výrazně sníží pravděpodobně už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace. Důležité je také brát v úvahu dopad případného uzavření uhelných elektráren na teplárenský trh. Oba segmenty jsou do značné míry propojené.

Dokument představuje dva možné scénáře vývoje, u obou je ale třeba počítat s přestavbou některých zdrojů na plynové a s větším importem elektřiny ze zahraničí. ČEPS také upozorňuje na možné problémy se zdrojovou přiměřeností v roce 2035 v rozsahu překračujícím normu spolehlivosti i přes vysoký předpokládaný objem importu.

Česku by v dlouhodobém horizontu pomohla větší flexibilita a robustní mezinárodní propojení sítí

Na tento přechodný zdroj ostatně sází i Národní klimaticko-energetický plán [8] schválený vládou v prosinci 2024. Česko by podle něj mělo do budoucna spoléhat především na jaderné elektrárny, rozvoj obnovitelných zdrojů a na plyn jako přechodný zdroj. Plán stanovuje například i ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 nebo a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Pokud by uhelné elektrárny byly odstaveny v dřívějším termínu, Česko by se muselo vypořádat s nedostatkem instalovaných zdrojů a pravděpodobně by spoléhalo právě na dovoz. Otázka je, zda budou mít jiné evropské země dostatečnou kapacitu k exportu. Velkou roli tzv. interkonektorů, tedy mezinárodního propojení sítí, předpokládá pro českou energetiku i analýza projektu Fakta o klimatu [9]. Ta mimo jiné na základě modelování doporučuje rozvoj větrných a solárních elektráren, rozvoj řiditelných zdrojů elektřiny, především nových kogeneračních zdrojů, a také rozvoj flexibility a akumulace elektřiny.

Flexibilita a akumulace je základním předpokladem právě pro rozvoj obnovitelných zdrojů, které nelze řídit. Česko přitom jako poslední v EU váhá s přijetím zákona, který by legislativně ukotvil využití bateriových úložišť. Novelu energetického zákona tzv. LEX OZE III, poslanci přijali [10] s dlouhým zpožděním začátkem března.

Technologií budoucnosti má být v Česku jádro, postaveno ale nemáme

Klíčovou roli bude do budoucna však hrát jaderná energetika. V Dukovanech mají vyrůst dva nové jaderné bloky.

Mluví se ale i o tzv. malých modulárních reaktorech jejichž výhodou oproti „klasickým“ blokům by měla být jednodušší výstavba. Ekonomiku malých modulárních reaktorů však nikdo reálně nezměřil. Spuštění prvních projektů malých modulárních reaktorů mimo Rusko a Čínu se podle mezinárodní energetické agentury [11] očekává kolem roku 2030.

Další otázkou je pak uplatnitelnost drahé elektřiny z jaderných zdrojů na trhu, kterému budou dominovat obnovitelné zdroje s nízkými variabilními náklady.

Jaderná energetika se nicméně v Česku těší dlouhodobé podpoře. Podle únorového průzkumu Eurobarometr [12] uvedlo více než 29 % Čechů, že věří ve velmi pozitivní vliv jádra pro další technologický a energetický vývoj v zemi. Spíše pozitivní přístup v průzkumu vyjádřilo dalších 48 % dotázaných.

Globálnímu trhu se zelenými technologiemi i surovinami dominuje Čína

Ačkoli v Evropě někdy zaznívají hlasy, že se dekarbonizací a přechodem k bezemisní ekonomice zabýváme sami, opak je pravdou. Překvapením může být v tomto směru Čína. Země nadále zůstává největším spotřebitelem uhlí [13] na světě a v loňském roce dokonce zahájila výstavbu [14] největší uhelné elektrárny od roku 2015 o výkonu 94,5 GW. Paralelně ale masivně investuje do obnovitelných zdrojů, především solárních a vidí příležitost i v samotné produkci bezemisních technologiích.

Čína tak obsadila nejen globální trh se surovinami potřebnými pro přechod k nízkouhlíkovým technologiím, jak ukazuje například analýza [15] Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), ale i technologie samotné – ať už se jedná o zpracování materiálu, komponenty nebo zařízení, tedy například solární panely nebo baterie. Jedinou oblastí, kde má Evropa před Čínou v tomto směru náskok, je podle dat AMO produkce větrných turbín. Pokud tedy Evropa chce spoléhat na masivní nárůst bezemisních technologií, bude dříve či později čelit tlaku Číny a samozřejmě i otázce surovinové bezpečnosti.

Evropská komise se ve své nové strategii Clean Industrial Deal představené 26. února, zaměřuje právě na otázku surovinové bezpečnosti nebo na nové trhy. „Clean Industrial Deal je příležitost k posílení konkurenceschopnosti Evropy. Zajímavou částí je podpora dlouhodobých smluv na nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů typu PPAs (Power Purchase Agreements), které zajistí podnikům dlouhodobé dodávky bezemisní energie za předvídatelné ceny. Aby i v Česku vznikl trh s PPA nabídkami, je třeba zajistit akceleraci projektů obnovitelných zdrojů i podpořit vznik stabilního prostředí pro jejich rozvoj. Spotřebitelům pak může pomoci návrh na možné snížení daní na energie. Klíčové však je, aby takový krok nešel proti motivaci energii spořit,“ uzavírá Martin Sedlák.

www.evropavdatech.cz

Odkazy:

[1] https://eru.gov.cz/ctvrtletni-zprava-o-provozu-elektrizacni-soustavy-cr-za-iv-ctvrtleti-2024

[2] https://www.evropavdatech.cz/clanek/87-vetrne-elektrarny-v-cr/

[3] https://ember-energy.org/latest-insights/european-electricity-review-2025/2024-at-a-glance/

[4] https://windeurope.org/intelligence-platform/product/wind-energy-in-europe-2023-statistics-and-the-outlook-for-2024-2030/

[5] https://ember-energy.org/latest-insights/european-electricity-review-2025/five-years-of-progress/

[6] https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/vetsi-soutez-a-transparentni-ceny-elektriny-to-je-hlavni-cil-ote

[7] https://www.ceps.cz/cs/uvod/novinka/ceps-vydava-maf-cz-2023-analyzuje-zdrojovou-primerenost-do-roku-2040

[8] https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/vlada-schvalila-narodni-klimaticko

[9] https://faktaoklimatu.cz/studie/2024-vyroba-elektriny-v-cesku-bez-uhli

[10] https://www.irozhlas.cz/ekonomika/snemovna-schvalila-lex-oze-iii-stvrdila-opatreni-ktere-ma-statu-usetrit-penize_2503042257_ako