Přijímač US9 je 8 elektronkový superheterodyn s jedním směšováním pro příjem amplitudově modulovaných signálů A3, telegrafních signálů modulovaných A2 a nemodulovaných Al v rozsahu dlouhých vln o kmitočtu 200 až 500 kHz a v rozsahu krátkých vln o kmitočtu 1,5 MHz až 18 MHz, celkem se uvedený rozsah kmitočtů prolaďoval v 6 frekvenčních pásem.
V mezifrekvenčním zesilovači bylo možné zařadit jednoduchý jednokrystalový filtr krystalový filtr pro zúžení šíře pásma MF zesilovače, pro příjem telefrafie. Za mezifrekvenčním zesilovačem následoval demodulátor a nízkofrekvenční zesilovač s výstupem pro sluchátka. Pro příjem nemodulovaných signálů (Al) byl vestavěn řiditelný záznějový oscilátor (BFO). Přijímač je vybaven vypínatelným AVC a ručním řízením citlivosti.
Přijímač se vyráběl od II. sv. války licenčně v bývalem SSSR. Jeho vzorem byl přijímač z třídy BC-348. Tyto přijímače byly navrženy a vyráběny v USA pro jednotky U.S. Army Signal Corps a bylo jich vyrobeno 100 tisíc. Konstrukce pochází z 30.let. Po válce se přijímač vyráběl ještě v 50.letech. US9 byl vyráběn především pro instalaci na palubách letadel, vojenských i civilních. A zde sloužil jak pro příjem signálů dlouhovlnných komunikací, případně navigačních zařízení, tak pro komunikaci s řídící věží v pásmech KV. Přijímač létal jak na palubách vojenských strojů, ale našli bychom ho i v kokpitu civilních IL-14, i v těch, létajících pro ČSA.
Vedle letecké služby bychom US9 ale našli na stanicích lodní a pevné služby. Ať již jako samostatný přijímač nebo ve spojení se spolupracujícím vysílačem. Z příbuzných zařízení bychom našli např. přijímač US8, který je vybaven mechanismem pro dálkové ovládání přijímače (tato verze sloužila hlavně na palubách letadel s bez radiotelegrafisty).
Přijímač je navržen pro napájí ze stejnosměrné palubní sítě o napětí 27V. Ve skříji přijímače proto najdeme napíjecí blok s motorgenerátorem, vyrábějící ss napětí pro anody elektronek.
Ovládání přijímače nebylo náročné a respektovalo specifika provozu, pro který byl navržen. Na předním panelu byla stupnice s přepínačem pozsahů a ladící knoflík. Dále zde byly přepínače pro zapínání BFO, krystalového filtru a přepínání ručního a automatického řízení citlivosti. Další tři knoflíky řídíly hlasitost (citlivost), ladění BFO, pro dolaďování anténního obvodu a pro řízení osvětlení stupnice. Nesmíme zapomenout 5A pojistku, jistící přívod 27V k motordynamu. Sluchátka, anténa a uzemnění je také připojovala do konektorů na předním panelu. V zadní části skříně byl jen konektor pro kabel pro přívod napájení.
Více informací najdete na web.quick.cz/cerny.les/US9/.